Předmětem projektu byla výstavba návštěvnického střediska na území evropsky významné lokality Chýnovská jeskyně, nejvýznamnějšího krasového útvaru jižních Čech. Stávající prostory byly absolutně nevyhovující a neumožňovaly interpretovat území v rozsahu a kvalitě, která je potřebná pro ucelené chápání kontextu ochrany přírody ve zvláště chráněném území. Nový objekt nabídl expoziční a edukativní prostory pro přednáškovou a osvětovou činnost.

Od června 2022 slouží u Chýnovské jeskyně mezi Dolními Hořicemi a Chýnovem na Táborsku turistům budova, jež je věrnou kopií bývalé výtopny lokomotiv průmyslové železnice z nedalekého kamenolomu v Pacově hoře.

„Historicky je jeskyně úzce spjata s těžbou vápence a tudíž i s historií objevu jeskyně a její ochrany,“ prohlásil vedoucí Chýnovské jeskyně Karel Drbal.

Pro výstavbu byl využit prostor bývalého částečně zasypaného selského lomu u vstupu do jeskyně.

„Expozice si klade za cíl přiblížit návštěvníkovi svět krasu a jeskyní ve srozumitelné a atraktivní formě. Budova doplnila současnou neúplnou infrastrukturu, nabídne návštěvníkům prostory pro případ nepříznivého počasí i další zázemí,“ uvedl ředitel Správy jeskyní České republiky (SJ ČR) Lubomír Přibyl.

Expozice, umístěná i v podzemí pod výtopnou, představuje například geologii a mineralogii Chýnovského krasu včetně nepřístupných částí jeskyně hluboko pod hladinou vody. „Je to mimořádný krasový a zároveň geologický fenomén, který nemá v České republice obdobu, unikátní mineralogické naleziště s výskytem exotických odrůd a forem nerostů,“ vysvětlil Drbal. Část výstavy o historii objevů, zpřístupňování a výzkumů poukazuje na to, že Chýnovská jeskyně je první „komerčně“ zpřístupněná jeskyně v tuzemsku.

Na objevech, průzkumech a výzkumných pracích se podílelo několik generací amatérských i profesionálních speleologů. Téma Historie těžby a její vliv na krajinu připomíná, že těžba vápenců a jejich zpracování přispěla k objevu několika jeskyní včetně Chýnovské. Historicky je pozoruhodná těžba v takzvaných selských lomech a pálení vápna místními zemědělci. Stejně významná je i těžba a zpracování v bývalých Schwarzenberských kamenolomech, využívané technické a dopravní prostředky v 19. století i socioekonomické vztahy v regionu.

Expozice také připomíná, že jeskyně poskytuje ideální podmínky pro hibernaci deseti různých druhů netopýrů. Na existenci vápenců je také vázán výskyt zvláště chráněných rostlin (kyvor lékařský, kruštík tmavočervený, okrotice bílá, střevíčník pantoflíček) a hub (chřapáče, vzácné bedly, krasočížka žlutá či kačenka česká). Lokalita je významná teplomilnými skalními a suťovými společenstvy. „V České republice až dosud neexistovala expozice, kde by návštěvník měl možnost porovnat na jednom místě speleotémy typické pro zpřístupněné jeskyně jako je krápníková výzdoba, Koněpruské růžice, vápence, fosilie, křemenné lamely či sedimenty,“ doplnil Drbal.

Projekt byl podpořen v programovém období 2021-2027.

Specifický cíl 1.6 – Posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a snižování všech forem znečištění