Lokální ochrana před povodní i sesuvy půdy
Především obce, kraje a další subjekty mohou od 13. srpna do konce dubna příštího roku čerpat peníze z Operačního programu Životní prostředí. Ve výzvě č. 87 je připraveno celkem 100 milionů korun na zpracování digitálních povodňových plánů, analýzy odtokových poměrů či pořízení protipovodňových varovných systémů.
„Preventivní protipovodňová opatření jsou investicí do bezpečnější budoucnosti. Nejenže pomáhají snižovat náklady na opravy a obnovu po povodních, ale především umožňují obcím připravit se na krizové situace včas, než vůbec nastanou. Díky digitálnímu plánování a modelování mohou lépe porozumět chování vody v krajině, minimalizovat škody a chránit lidské životy. Jejich zpracování má smysl nejen v oblastech často ohrožovaných povodněmi, ale i tam, kde se kvůli změně klimatu objevují výjimečné srážky stále častěji. Proto jsme pro obce připravily 100 milionů korun na zpracování těchto plánů a analýz,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.
Dotace na preventivní protipovodňová opatření poskytuje ministerstvo dlouhodobě. „Jen za aktuální programové období Operačního programu Životní prostředí jsme podpořili 100 projektů částkou přes 747 milionů korun,“ doplňuje ministr Hladík.
Digitální povodňové plány, analýzy odtokových poměrů a kvalitní varovné systémy dohromady tvoří moderní a efektivní systém prevence před povodněmi, na které je možné získat dotaci ve výši až 85 % z celkových způsobilých výdajů. Analýza odtokových poměrů naopak pomáhá odhalit místa, kde hrozí největší riziko rychlého odtoku vody, tvorby přívalových povodní nebo nebezpečného stékání vody do zástavby. Díky ní je pak možné navrhovat efektivní technická a přírodě blízká opatření – například zasakovací plochy, retenční prvky nebo přesměrování toků mimo ohrožená místa.
S povodněmi a přívalovými dešti úzce souvisí sesuvy půdy a řícení skal, které mohou být důsledkem povodní, ale i jejich příčinou. Na nápravu nebezpečných svahových nestabilit a sanaci vyčlenil resort životního prostředí 150 milionů korun (výzva č. 89). Žádosti o dotace bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 13. srpna 2025 do 30. ledna 2026.
„Prudké srážky mají sílu uvolňovat nestabilní svahy a spouštět nebezpečné sesuvy, které mohou představovat vážné ohrožení života i infrastruktury. Proto podporujeme projekty na jejich stabilizaci, a to částkou až do výše 80 % způsobilých výdajů,“ uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
Podmínkou je, aby lokalita byla dokumentována Českou geologickou službou, zanesena v Registru svahových deformací a zařazena do kategorie rizika III, tedy nejvyššího rizika. „Typicky jde o svahy či skály, jejichž nestabilita je způsobena přirozenými geologickými procesy v kombinaci s extrémními meteorologickými jevy, jako jsou právě přívalové deště nebo prudká tání,“ doplňuje ředitel Valdman.
Péče o cenné přírodní bohatství
Od 30. července do 30. ledna 2026 je také možné podávat žádosti o podporu projektů, které pomohou pečovat o naši přírodu a krajinu, usnadňovat návštěvníkům její poznávání či omezit výskyt invazivních druhů rostlin a živočichů. K dispozici je celkem 120 milionů korun.
Žadatelé z řad obcí, krajů, vysokých škol, výzkumných institucí, fyzických osob a dalších subjektů mohou pro své projekty využít až 90% podporu na péči o významné části přírody a krajiny (výzva č. 90). Pomoc konkrétně směřuje například na výřez náletů, kácení dřevin, sečení luk, pastvu, tvorbu tůní a mokřadů a další aktivity, které přispějí k podpoře biodiverzity. Podporu mohou získat i projekty, které se snaží omezit šíření invazivních a expanzivních druhů, jako je např. jmelí, střemcha, norek nebo sumeček americký. Celková alokace této výzvy je 20 milionů korun.
Poslední z čtveřice nových výzev (výzva č. 91) s alokací 100 milionů korun je určená správám národních parků, Správě jeskyní ČR a Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, které dotační prostředky mohou investovat do stejných opatření péče o chráněná území, ale navíc také do projektů zaměřených na vytváření vodních prvků v krajině (např. tůní, mokřadů ad.) nebo na rozvoj návštěvnické infrastruktury pro usměrnění návštěvníků.
Žádosti včetně všech požadovaných příloh definovaných v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2021–2027 je možné podat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP21+.
Dokumenty k výzvám: