Katastrofální povodně na Moravě v červenci roku 1997 měly neočekávaně rychlý a dravý průběh s obrovskou ničivou sílou, kdy na horních tocích došlo k téměř totální devastaci koryt vodních toků. Voda dosahovala extrémní úrovně a plošný rozsah a hloubka rozlivů byly nad všechny dosavadní známé hodnoty. Povodeň, která s sebou valila katastrofálně velké množství splavenin, se svými parametry vymkla možnostem měření a monitorování. 

Bezprostředně po povodních byla spolu s odstraňováním povodňových škod zahájena také příprava a realizace nových protipovodňových opatření v povodí Moravy.

Jeden z největších protipovodňových projektů blízkých přírodě v České republice vybudovaly obce Rapotín, Petrov nad Desnou a Vikýřovice v údolí Desné na Šumpersku ve spolupráci s Povodím Moravy. Nová strategie vsadila místo obřích hrází na přírodě blízké biotopy.

Cesta k realizaci opatření však nebyla jednoduchá. Téměř patnáct let se starostové a Povodí Moravy dohadovali o způsobu zklidnění 2,5km dlouhého úseku řeky Desné mezi Červeným dvorem a soutokem s řekou Mertou. Starostové usilovali o to, aby výstavba protipovodňových opatření řeku a její břehy příliš nezměnila. Povodí naopak uvažovalo o velkých betonových stavbách vhodných i proti stoleté vodě. Nakonec obce dosáhly svého – opatření budou blízká přírodě.

„Nedávné zkušenosti ukázaly, že snaha člověka násilně zkrotit velké řeky se míjí účinkem. Přírodě blízká protipovodňová opatření jdou jinou cestou – snaží se respektovat přirozený tok řeky, krajinu, kterou protéká, a zájmy člověka,“ uvedl Jan Šafařík, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro regionální rozvoj.

“Úzká spolupráce mezi obcemi a správcem toku je při řešení protipovodňových opatření na Desné prakticky nezbytná a velmi mě těší, na jaké úrovni naše spolupráce funguje. Odtokové poměry se zde totiž kvůli přírodním podmínkám musí řešit jako celek,” uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Připomněl, že jen škody na vodohospodářském majetku a korytě tu v letech 2007 a 2010 dosáhly v souhrnu s tokem Hučivé Desné přes 37 milionů Kč.

Přípravy projektu pak trvaly dalších 6 let. „Bylo to komplikované, protože šlo o zastavěnou oblast. Kde byl prostor pro přírodě blízká opatření proti povodním, využili jsme ho maximálně,“ uvedla Lenka Zindulková, která má na rapotínské radnici na starosti životní prostředí. Obce musely vykoupit i pozemky od soukromých vlastníků. „Musím říct, že většina lidí s projektem souhlasila a pozemky, které jsme pro úpravy potřebovali, nám prodali,“ doplnila.

„Nechtěli jsme jít cestou výstavby obřích hrází proti stoleté vodě, protože lidé by se dívali do dvoumetrových stěn. Snížili jsme ochranu na padesátiletou vodu a hráze budou tam, kde to půjde, co nejvíce odsazené od toku. Vzniklý prostor pak využijeme pro rozliv vody,“ přiblížila Zindulková.

Vznikla tak ohrazená místa, do kterých bude v době vyšších říčních stavů vtékat voda, v nivě řeky Desné se vytvořily tůňky i slepá ramena a koryto Desné se tak maximálně rozšířilo. V kombinaci s obtokovými rameny v záplavových územích vznikly tzv. povodňové parky, přístupné z obou břehů pomocí dřevěných lávek pro pěší a pro cyklisty. „Řešený úsek dostal novou tvář a samotné okolí řeky je přístupnější jak pro veřejnost, tak pro správce vodního toku, kterým je Povodí Moravy,“ doplnila Zindulková. „Slepá zátočivá ramena s přírodními biotopy, a navíc i lavičkami k sezení vesnici ochrání před padesátiletou vodou,“ přibližuje někdejší starosta Rapotína a iniciátor projektu Ondřej Kopp. Právě Rapotín byl v roce 1997 nejvíc postižený povodněmi a většina chráněného úseku dlouhého 2,6 kilometru je na jeho katastru.

Vedoucí olomouckého závodu Povodí Moravy David Fína vyzdvihl, že v oblasti Desné se podařilo připravit projekt, který je vhodnou kombinací jak technických, tak přírodě blízkých opatření. „I v místech s poměrně hustou zástavbou se daly najít lokality, kde může s velkou vodou pomoci příroda. Tok Desné nebude tak svázaný,“ pochvaluje si Fína.

Změnu ve filozofii budování protipovodňových zábran vnímají pozitivně i ochranáři. „Je dobré postupovat tímto způsobem. Po povodních v roce 1997 se šlo cestou co nejvyšších hrází a napřimování toků, teď konečně se zase přichází na to, že přírodě není dobré klást stále vyšší překážky, ale lepší je snažit se ji využít,“ sdělil Marcel Minář z Českého svazu ochránců přírody Šumperk a upozornil, že nový systém ochrany proti povodním pomůže i v období sucha. „Pokud zaprší, voda hned nezmizí v řece, ale více se udrží v okolí,“ uvedl Minář.

„V rámci projektu se na Desné podařilo vybudovat rovněž rybochody – jde o řešení, které umožní migraci vodním živočichům, což se projeví například zvýšením druhové rozmanitosti v řece,“ dodal Šafařík.

Projekt byl podpořen v programovém období 2021-2027.

Specifický cíl 1.3 Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům